Eric Clapton - Slow Hand

Kytarový mistr Eric Clapton se dostal hned třikrát do rock'n'rollové síně slávy: se skupinami Yardbirds a Cream i jako sólový interpret.

První kytara byla bezmála stejně velká jako on sám a jen s obtížemi dokázal uchopit její krk. Stála dvě anglické libry. Na tělo kytary si malý Eric Clapton napsal velkými písmeny: LORD ERIC. Tehdy třináctiletý kluk mohl jen stěží tušit, že bude jednou patřit mezi největší bluesové kytaristy všech dob. Už jen proto, že v té době ho více zaujal folk. Celé hodiny trávil tím, že imitoval zvuk svých oblíbených desek. Tak si tento samouk osvojil i ty nejobtížnější techniky hraní.

Jeho životem je blues

První setkání s blues popsal ve své autobiografii jako klíčový zážitek. Tato hudba představovala v jeho životě něco zásadního, dotýkala se ho, rostl s ní. Znamenala pro něj terapii, při ní zapomínal na všechny obavy a nejistoty, neutěšené rodinné vztahy... Eric, narozený jako nemanželské dítě, vyrůstal totiž u prarodičů a trpěl velmi silným pocitem osamělosti, který poznamenal na dlouhou dobu i jeho vztah k ženám.
Eric Clapton zaznamenal první úspěchy již ve 21 letech. V roce 1963 hrál na kytaru ve skupině Yardbirds, která vystřídala v legendárním klubu Crawdaddy Club stoupající hvězdu Rolling Stones a začala zde účinkovat pravidelně. Ostatní členové této formace sdíleli Claptonovu vášeň pro blues a jeho procítěná hra mu vynesla přezdívku Slowhand („Pomalá ruka").

Chicago blues

Se skupinou Bluesbreakers, pod vedením Johna Mayalla, se v roce 1965 zaměřil na moderní chicago blues. Brzy si získal pověst vynikajícího muzikanta, vždy ji však skromně považoval za přehnanou. Vyvrcholením jeho dosavadní kariéry bylo účinkování se skupinou Cream v letech 1966-1968. S baskytaristou Jackem Brucem a bubeníkem Gingerem Bakerem hráli velké hity, jako byl Sunshine of your love nebo White room. Společně s Georgem Harrisonem napsal Eric Clapton pro skupinu Cream úspěšný song Badge a pro Beatlesnaopak nahrál kytarové sólo v písni While my guitar gently weeps. Blind Faith byl název další skupiny, kterou Clapton založil společně se Stevem Winwoodem a Gingerem Bakerem. S ohromným úspěchem se setkalo jejich stejnojmenné album. V různých formacích hrál i nadále: se skupinou Derek and the Dominos nahrál například proslavenou píseň Layla, nejhranější skladbu sedmdesátých let.

Podobné úspěchy si zopakoval i v dalších hudebních projektech. Samostatně produkoval album 461 Ocean Boulevard, zanedlouho nato nahrál slavný hit Boba MarleyhoI shot the sheriff... a to vše i přesto, že byl celá léta téměř permanentně závislý na alkoholu a drogách.
V osmdesátých letech následovaly nahrávky s Philem Collinsem, který zároveň produkoval velmi úspěšná alba Behind the sun (1985) a August (1986). Píseň It's in the way that you use it byla vybrána jako titulní píseň k filmu Barva peněz (1986). Úspěch obou předchozích alb ještě překonalo album Journeyman (1989). V té době se Ericu Claptonovi rozpadlo po více než 20 letech manželství s bývalou ženou George Harrisona Pattií Boyd. Ačkoli byla jeho životní láskou, prožil muzikant mnoho milostných afér s jinými ženami, z nichž měl i dvě nemanželské děti.

Když se konečně propracoval k abstinenci, musel se vypořádat se smrtí čtyřletého synka Conora, který tragicky zahynul. „Zůstat čistý," prohlásil Eric Clapton, je nejlepší cesta k uctění synovy památky." Hudebně pak toto trauma zpracoval v nejpůsobivějších skladbách, jaké kdy napsal. Jedna z nich, Tears in heaven, je současně jeho jedinou autorskou skladbou, která se dostala až na první příčku hitparády.

Úspěšná souhra

Následovalo období intenzivní práce na nových verzích starých bluesových standardů, například s Carlosem Santanou nebo B. B. Kingem. Na začátku nového milénia na sebe Eric Clapton upozornil koncertem věnovaným památce George Harrisona nebo vystoupením na Crossroads Guitar Festival ve prospěch Crossroads Centre na ostrově Antigua, které sám založil, aby pomohl léčit pacienty z alkoholové závislosti. V roce 2008 absolvoval sérii koncertů se Stevem Winwoodem a opět se vydal na turné po USA a Evropě. Jako jediný hudebník na světě byl hned třikrát uveden do rock'n'rollové síně slávy: LORD ERIC osobně.