Foreigner - 4

"Jsme v situaci, kdy cítím, že se musíme pohnout kupředu. Kdybychom natočili podobné album, jako bylo Double Vision, jenom bychom se opakovali. Pro mně je důležité jít stále dál, dělat lepší a nové věci."

(Mick Jones)

V rockové muzice, jako ostatně i všude jinde, je vlastně jedinou konstantou změna, jinak jste dnes na vrcholu, a zítra o vás nikdo neví. Zhruba tohle měl na mysli vedoucí skupiny Foreigner (Cizinec) Mick Jones, když mluvil o novém albu skupiny. Čtvrté album vyšlo 2. července 1981; tedy poté, co se kapela na dlouhé měsíce usadila dlouhohrajícími deskami Foreigner (vydána 8. března 1977), Double Vision (20. června 1978) a Head Games (11. září 1979) mezi nejúspěšnější gramofonovou produkci. Stejně si vedly i malé desky Hot Blooded nebo Cold as ice...

Po personálních změnách, bezmála deseti měsících zkoušek a nahrávání, bylo album Foreigner 4 na světě. A skupina jím dokazuje, že se její hudba opravdu vyvíjí. Soubor nadále působí jako kvartet (když sestavu opustili lan McDonald a Al Greenwood) a Mick Jones situaci komentuje slovy:

"Věci najednou začaly být příliš samozřejmé, příliš pohodlné. Proto jsme si se čtvrtým albem dali načas, proto změny v obsazení. Toužil jsem po tom, aby nejnovější kolekce nahrávek měla v sobě zase to zvláštní vzrušení, které nám kdysi pomohlo na vrchol."

Spolu s Mickem Jonesem produkoval album věhlasný Robert John "Mutt” Lange, který má s hard-rockovou muzikou zkušenosti (AC/DC, Boomtown Rats, City Boy), nahrávalo se v New Yorku (Electric Lady Studios) a soubor se zde prezentuje repertoárem, který je vlastně nápaditým křížencem hard-rockových postupů s rockemkomerčního charakteru skupina sama svůj nový styl označuje za "heavy melody" (Night Life, Juke Box Hero). 

Pro znalce tvorby skupiny Foreigner bude do značné míry překvapením netypická skladba Luanne připomínající někdejší nahrávky Buddy Hollyho či kompozice Urgent s výtečným saxofonovým sólem Juniora Walkera. (Výborných studiových hráčů se na desce podílelo se členy kvartetu hned několik.)

Další netypickou nahrávkou je i balada Waiting for a Girl like You, ke které Mick Jones poznamenal:

„Asi je to trochu risk, pustit se do balady, ale je to míněno naprosto upřímně. I tohle je přece hard-rocková muzika."

A máme-li věřit údajům členů skupiny, kolekce nahrávek pro album Foreigner 4 vznikala ve studiu plných osm měsíců; často se nahrávalo až šestnáct hodin denně, šest dnů v týdnu. Jak muzikanti kvartetu dodávají, šlo jim o to vytvořit skladby a nahrávky jak nejlépe dovedou, zkrátka, aby se obě strany desky daly hrát od začátku do konce a aby si posluchači nevybírali jen některé snímky, tímco by jiné bez zájmu přeskakovali. Jestliže se to podařilo, pak to nebyla zbytečná práce.

Trocha historie... Mick Jones se narodil a vyrůstal v Anglii, prvni profesionalní angažmá ho zavedlo do skupiny Nero and the Gladiators (podle jeho vlastních slov byl v pořadí čtyřiadvacátý kytarista tohoto souboru), věnoval se komponování, v pařížských studiích nahrával základy pro Johnnyho Hallidaye, v Londýně krátce spolupracoval ve studiu s Peterem Framptonem a Georgem Harrisonem. S Garym Wrightem hrál ve skupině Wonderwheel, ve třiasedmdesátém oba vzkřísili k novému životu skupinu Spooky Tooth a natočili s ní tři alba. Po definitivním rozpadu souboru Jones nějaký čas zastupoval zájmy britské gramofonové firmy UK ve Spojených státech, krátce působil ve skupině Leslie West Band a konečně v roce 1976 zformoval Foreigner.

Spoluzakladatel skupiny, rodák z Rochesteru (stát New York) Lou Gramm, předtím zpíval a hrál na bici v hard-rockové skupině Black Sheep.

Další angličan, Dennis Elliot, je považován za základní "puls" skupiny. Než se dostal ke skupině Foreigner, bubnoval se skupinou If, a ví tedy leccos o jazz-rockové fúzi, hrál s Lindou Lewisovou a Royem Youngem, působil v Hunterových Overnight Angels.

A konečně poslední člen kvartetu, anglický basista Rick Wills, nastoupil do souboru v polovině roku 1979, krátce před nahráváním alba Head Games - měl za sebou zkušenosti ze spolupráce s Peterem Framptonem, Davidem Gilmourem od Pink Floyd, Ferryho souborem Roxy Music či se znovu zformovanými Small Faces.

Už prvním albem začal Foreigner lámat rekordy debutová dlouhohrající deska se zalíbila více než pěti miliónům diskofilů a poskytla také tři singlové hity: Feels Like the First Time, Cold As Ice a Long, Long Way From Home. 

Druhé album, Double Vision, bylo v červnu roku 1978 (tedy hned po vydání) oceněno platinovou deskou a náklad převýšil sedm miliónů kusů z tohoto alba také pocházejí dva "zlaté" singly Double Vision a Hot Blooded. Třetí dlouhohrajici deska Head Games je multiplatinová... Podobně i album, které se vám dostává nyní do rukou a je čtvrté v řadě dosavadních LP desek souboru.

A co Foreigner hraje? Chytrou podobu komerčního hard-rocku pracujícího kromě hřmotného soundu a bezpečných instrumentálních i vokálních výkonů také s melodickými elementy takovými, které v takto zaměřené hudební produkci často neslýcháme. 

Během let se neproměnila pouze sestava skupiny, kdy se obsazení zmenšilo na kvartet a vyměnili se hudebníci (v souboru začínal lan McDonald od King Krimson, ale také basista Ed Gagliardi), ale rovněž charakter hudby hard-rockové zaměření zůstává, ale hudba se kvalitativně vyvíjí. A album Foreigner 4 představuje její dosavadní vrchol.

Miloš Skalka