Hoboes - Zvláštní Znamení Touha - Písně Bratří Ryvolů, reedice ikonického alba

Významnou součástí LP a CD je 13 bonusů vybraných Miroslavem Černým. Ten v roce 1981 stál u výchozí podoby alba, které vyšlo u firmy Supraphon.

Ve skupině Hoboes působil Miki Ryvola se svým již zesnulým bratrem Jiřím Wabi Ryvolou. Ke vzniku alba Zvláštní znamení touha přispěli tehdejší další členové kapely Jarka Vrbová, Marcela Koťátková a Jindřich Pedro Pitra i řada studiových hostů jako Ivan, Vojta a Eva Zichovi či Bohumil Sýkora.

„Wabi a Miki ctili prvorepublikovou trampskou tradici, ale neostýchali se přidat ozvěny milovaného Osvobozeného divadla, netradiční kytarové swingové prvky a v textech výtečně překročit odcházející kovbojskou romantiku. Jejich písničky jsou obdivuhodně zapamatovatelné, díky textům mimořádně zpěvné a tematicky tak zajímavé, že jsou vhodné zdaleka nejen na víkend pro ty, kdo vyrážejí do lesů, vod a strání,“

Původní vydání z roku 1981

Album Zvláštní znamení touha bylo vůbec první ucelenou profilovou kolekcí jedné české trampské skupiny, která na našem trhu vyšla, – bylo to v roce 1981. Není náhoda, že volba tehdy padla právě na Hoboes. Měli v té době za sebou přes dvacet let činnosti a pěknou řádku opravdových hitů – dovede si některá z dnešních kapel představit, že by dvě dekády musela čekat na svoje první album?

Jenomže doba byla taková a Hoboes uprostřed ní navíc dosti „nepoddajní“. Ne že by zpívali nějaké vyložené protestsongy, ale jejich písně vycházely z „amerického prostředí“, ostatně počínaje názvem kapely. Tulácká romantika evokovala spíš americké jezdce na nápravách vlaků, řítících se prérií než cestující české Jihozápadní dráhy (samozřejmě s výjimkou písně zpěvačky kapely Jarky Vrbové, který právě tuhle trasu s nadhledem tematizuje).

Rytmus jedoucího vlaku

Hoboes samozřejmě nebyli první českou trampskou kapelou, tahle ryze domácí hudební forma měla meziválečnou tradici, avšak bratři Ryvolové byli jedněmi z těch, kteří ji posunuli mnohem dál a v lecčems převrátili naruby. Dost tím evokují americkou vlnu tzv. outlaw country, byť není úplně jasné, zda tvorbu Waylona Jenningse, Willieho Nelsona a dalších „psanců“ znali (nehledě k tomu, že úplné základy ryvolovské tvorby jsou o dost starší než první skutečné zmínky o nashvilleské outlaw revoluci).

Zatímco původní česká trampská tvorba byla veskrze romantická, opěvovala savanou letící šípy, tuláky stojící u Niagary a podobně, Ryvolové s Hoboes byli ve svých textech mnohem drsnější a jaksi „chuligánštější“. Rozhodně ve svých písních nementorovali – objevuje se v nich svobodný způsob života včetně de facto „protizákonných“ aktivit typu ježdění na nápravách nákladních vagonů, alkoholu, mírně řečeno nestálosti v milostných vztazích, a to vše rozhodně nikoli v negativním, káravém slova smyslu.

A když protagonista nejslavnější ryvolovky Bedna vod whisky (v aktuální CD reedici jako jeden z bonusů, na původním albu nevyšla, přestože ji už tehdy každý nejen tramp dobře znal) vyzývá kata, aby už rychle do té bedny kopl a oběsil jej, vlastně jediné, čeho při odchodu z tohoto světa lituje, je absence posledního loku whisky...

Album Zvláštní znamení touha bylo vůbec první ucelenou profilovou kolekcí jedné české trampské skupiny, která na našem trhu vyšla, – bylo to v roce 1981. Není náhoda, že volba tehdy padla právě na Hoboes. Měli v té době za sebou přes dvacet let činnosti a pěknou řádku opravdových hitů – dovede si některá z dnešních kapel představit, že by dvě dekády musela čekat na svoje první album?

Stejně jako měli Ryvolové originální pohled na svět v textech, přišli také s naprosto nezaměnitelným hudebním stylem. Jejich nenapodobitelné „tempo di vlak“ v kytarovém doprovodu dokonale evokující rytmus pražců při rychlé jízdě vlaku je možná jedním z velmi mála opravdu originálních českých hudebních prvků, které se neobjevují dokonce ani v americké country.

Má to hodně společného s českou podobou swingu, který tolik ovlivnil nejen ryvolovský rytmus, ale například i harmonii – každý amatérský kytarista ví, že zahrát některé ryvolovky není žádná legrace, protože si bratři, zejména mladší Miki, libovali v tzv. „jazzových kilech“. Ostatně poslední z bonusů CD verze reedice, jedna z nejslavnějších ryvolovek Tunel jménem Čas, je zde uvedena v relativně nedávném podání Mikiho Ryvoly za doprovodu studiové skupiny ve vysloveně swingovém posazu včetně jazzového kytarového sóla. I to je možnost, jak se dá k tomuto materiálu přistoupit, aniž by ztratil svoji autenticitu.

Jen v menšině album reflektuje druhou, spíše písničkářskou tvář bratří Ryvolů, neméně pozoruhodnou, zcela oproštěnou od trampské romantiky, blízkou spíše městskému folku, lyrickému i příběhovému. O té snad zase příště.

Reedice alba

Zvláštní znamení touha nabízí mnoho hitů Mikiho Ryvoly jako Jarní kurýr, Cesta na Island nebo Tunel jménem čas, které se staly součástí trampské romantiky. „Písnička je dítě, které pustíš do světa, a ono už si žije vlastním životem,“ uvedl před časem Miki Ryvola.

Kdo je Miki Ryvola

Písničkář, zpěvák a kytarista Miki Ryvola se narodil 12. dubna 1942 v Kladně. Se starším bratrem Wabim hrál dlouho v trampské skupině Hoboes, později vystupoval sám nebo se členy skupiny Nezmaři. Se svými kamarády založil v roce 1956 trampskou osadu Zlatý klíč. V roce 1960 maturoval na Keramické škole v Bechyni. Je autorem knih Tom Kečup a pes Vorčestr, Potlach, Kniha – přítel člověka, Trampské anekdoty a dalších. Věnuje se i umělecké keramice, vystavoval v Českých Budějovicích, Lokti nebo na zámku Kozel u Plzně.

Dlouhá léta pracoval jako redaktor v Lidovém nakladatelství v pražském paláci Metro.

„Dělat knížky je veliká radost, kniha je nádherný artefakt a dnešní koukání do nejrůznějších obrazovek mě upřímně děsí. Kniha rozvíjí fantazii, bez fantazie není romantika, bez romantiky asi není tramping... A virtuální trampování si opravdu nedovedu představit,“

prohlásil v jednom z rozhovorů.