Potřebujete poradit?

ZZ Top - Eliminator
Základní informace o albu
- rok výroby: 1986
- vydáno: Supraphon
- katalogové číslo: 1113 3983
- vyrobeno: GZ Loděnice
Podrobnější inofrmace o albu: Discogs ID
Tvorba amerického tria ZZ Top nezaměnitelně vychází z tradic jižanského boogie a blues, které skupina ctÍ takřka ortodoxně. Osobitý styl souboru se začal tvořit hned na sklonku sedmdesátých let, kdy jej založil skladatel, kytarista a zpěvák Billy Gibbons.


ZZ Top vznikli v texaském Houstonu a Gibbons měl v té době za sebou zkušenosti z působení v místnÍ skupině Sidewalks, která svého času cestovala po Americe jako „předskokan" v programech Jimiho Hendrixe a vydala jedno album. Jeho partnery byli od počátku basový kytarista a zpěvák Dusty Hill a bubenÍk Frank Beard. Oba z dallaského souboru American Blues, o jehož stylovém a žánrovém zaměření vypovídá už sám název. Na jaře roku 1971 se soubor představil širšímu okruhu diskofilů profilovou deskou nazvanou prozaicky ZZ Top's First Album, na které už vykrystalizoval osobitý styl skupiny, který je zvláštní směsicí blues, boogie a rocku, v níž si všimneme místy až agresivní naléhavosti, syrovosti a otevřenosti.
Hudební nosiče skupiny ZZ Top koupíte zde
Druhé album s názvem Rio Grande Mud (1972) už sbíralo nadšené recenze hudebních kritiků a o soubor začal být mezi posluchači mimořádný zájem; jeden z jeho prvních velkých koncertů přilákal do hlediště Dallas Memorial Colisea na deset tisíc nadšených diváků. Bezprostředně po úspěchu této desky si Rolling Stones vybrali skupinu ZZ Top pro první polovinu svého koncertu na Havajských ostrovecha podle míněni mnohých je album Rio Grande Mud nejdokonalejší ukázkou etnické hudby amerického Jihu v celé dosavadní kariéře souboru. Následující dlouhohrajicí deska Tres Hombres (1973) se zalíbila více než třem miliónům diskofilů a z ní také pochází velký hit souboru La Grange. LP deska Fandango z roku 1975 přinesla na jedné straně studiové snímky pokračující v mapování jižanského blues, druhá strana alba obsahovala živé snímky - mezi nimi také nahrávku skladby Thunderbird, kterou mnozí považují pro soubor za nejcharakterističtější. V polovině sedmdesátých let sbírali ZZ Top jeden úspěch za druhým a skupina se stala jednou z největších pódiových atrakcí Ameriky.
Většina hudebních pramenů uvádí, že při veškeré kvalitě studiových nahrávek je největší síla a přitažlivost tria právě v živých vystoupeních, při nichž soubor dokáže přenést elektrizující bluesové napětí mezi diváky. A na jejich přízeň si nemůže stěžovat. Tak například vystoupení v texaském Austinu (Texas Memorial Stadium) zhlédlo osmdesát tisíc posluchačů. V roce 1976 vyšlo album Tejas a v souvislosti s vydáním této desky podnikli ZZ Top roční turné, jaké kdy americká skupina uspořádala. Potom se ZZ Top bezmála na dva roky odmlčeli; nekoncertovali ani nevydávali nové desky. Až v roce 1979 přišli s albem Dequello a skupina se nechala slyšet, že ony dva roky nicnedělání potřebovala k regeneraci sil i k tomu, aby si ujasnila, jakým směrem se bude její tvorba ubírat dál. Následovalo velké turné a skupina se znovu dostala do výšin, které svou neohlášeou absencí na hudební scéně dobrovolně opustila. Styl skupiny se mnoho neproměnil; bluesové kořeny i charakteristická interpretace zůstaly, hudba se stala poněkud živější, perlivější.
Sedmé album El Loco (1981) znovu pouze potvrdilo pozici souboru na výsluní a spolu s albem Eliminator, které se vám dostává do rukou (vyšlo ve Spojených státech v roce 1983), vý mluvně dokládá, proč se o skupině ZZ Top neustále mluví a proč je soubor považován za nezaměnitelné reprezentanty moderní hudby amerického Jihu. Jak píše Tony Jasper ve své Mezinárodní encyklopedii hard-rocku a heavy-metalu (Londýn 1983)
,,.... ZZ Top možná nepředstavují pro každého ten správný šálek čaje, ale jejich bluesové boogie je nepochybně zařazuje mezi nejoblíbenější soubory reprezentujici hudbu amerického Jihu."
Jak se zdá, ani v osmdesátých letech neztrácí formule, se kterou ZZ Top doslova vtrhli na světovou rockovou scénu nic ze své přitažlivosti. Zcela určitě také proto, že cílevědomě vychází z hudebni kultury, z níž se přímo či zprostředkovaně inspiruje mnoho dalších hudebních stylů a žánrů.
Miloš Skalka


