Vážná hudba - klasicismus

Charakteristika klasicistní hudby

Historické rozmezí od roku 1750 až 1830. Období hudebního klasicismu se datuje zhruba mezi lety 1750-1820. Je to éra zejména Wolfganga Amadea Mozarta, Josepha Haydna a Ludwiga van Beethovena. Melodicky a harmonicky se snaží o ucelené a přehledné hudební dílo. Oproti hudbě baroka a následujícího romantismu je klasicismus klidnější směr. Bylo zavedeno mnoho norem kompozice, přednesu a stylu. 

aktuální nabídka gramodesek LP desky - klasicismus 

aktuální nabídka LP desek vážná hudba

Nástrojové obsazení klasicistní hudby

Byla to také doba, kdy se dominantním klávesovým nástrojem stal klavír. Základní nástroje potřebné v orchestru se ještě více standardizovaly. V komorní hudbě se objevily soubory s 8 až 10 účinkujícími na uvádění serenád. Došlo k dalšímu rozvoji opery s regionálními variacemi v Itálii, Francii a německy mluvících zemích. 

Vzrostla popularita opery buffa (komická opera). Jako zcela nová hudební forma vznikla symfonie, koncert se rozvinul vyvinut jako prostředek pro ukázky dovedností virtuózního hraní. V orchestrech již nebylo třeba cembala (které bylo součástí tradičního continua v barokním stylu) a orchestr často vedl první houslista - koncertní mistr.

Klasicistní hudebníci nadále používali mnoho nástrojů z období baroka, jako bylo violoncello, kontrabas, zobcová flétna, pozoun, tympány, fortepiano (předchůdce moderního piana) a varhany. Zatímco některé barokní nástroje se přestaly používat (např. theorba a rankett), mnoho barokních nástrojů bylo změněno do podoby, ve které se dodnes používají, jako například barokní housle, barokní hoboj a barokní trubka. Během klasicismu byly strunné nástroje používané v orchestru a komorní hudbě, jako jsou smyčcové kvartety, standardizovány na čtyři nástroje, které dodnes tvoří smyčcovou sekci orchestru: housle, violu, violoncello a kontrabas. Byly vyřazeny strunné nástroje z barokní éry, jako např. pražcové, zahnuté violy. Mezi dechové nástroje patřil basetový klarinet, basetový roh, klarinet d'amour, klasický klarinet, chalumeau, flétna, hoboj a fagot. Klávesové nástroje tvořily klavichord a fortepiano. Zatímco cembalo bylo stále používáno v doprovodném basovém doprovodu v 50. a 60. letech 18. století, na konci století bylo vyřazeno. Žesťové nástroje zahrnovaly buccin, ofiklejdu (náhrada za basový serpent, který byl předchůdcem tuby) a přírodní roh.

Dřevěné nástroje se v klasicismu staly propracovanějšími. Zatímco nástroje s dvojitým plátkem, jako je hoboj a fagot, se v baroku částečně standardizovaly, klarinetová rodina jednoplátkových nástrojů se široce nepoužívala, dokud Mozart nerozšířil jejich roli v orchestrálním, komorním a koncertním prostředí.

Skladatelé klasicistní hudby

Mezi hlavní skladatelé tohoto období patří

• Wolfgang Amadeus Mozart
• Ludwig van Beethoven
• Joseph Haydn
• Christoph Willibald Gluck
• Johann Christian Bach
• Luigi Boccherini
• Carl Philipp Emanuel Bach
• Muzio Clementi
• Antonio Salieri
• Johann Nepomuk Hummel
• Carl Maria von Weber
• Michail Ivanovič Glinka

Nejvýznamnějšími skladateli v českých zemích, kteří se z velké části prosadili a proslavili ve světě, byly

• Jan Václav Stamic
• Jiří Antonín Benda
• František Xaver Brixi
• Josef Mysliveček
• Jan Křtitel Vaňhal
• Leopold Koželuh
• Jakub Jan Ryba
• Antonín Rejcha

Wolfgang Amadeus Mozart

1756 (Salcburk) - 1791 (Vídeň)

Mozart vytvořil během svého krátkého, leč umělecky velmi plodného života celkem 626 děl: první ve věku 5 let a poslední na smrtelné posteli. Uvědomíme-li si, že Mozart zemřel ve věku pouhých 35 let, je to neuvěřitelný výkon, který je výsledkem nejen umělcovy píle, ale zejména a především výsledkem unikátní schopnosti jeho mozku umět se soustředit na několik aktivit současně.

K Mozartovým nejznámějším dílům patří jeho opery a zpěvohry. Za dvacet pět let jich napsal více než 20, z toho 5 oper patří k největším klenotům operní tvorby vůbec. Je to především „Kouzelná flétna“ (1791) z posledního roku jeho života a dále pak „Figarova svatba“ (1786), „Don Giovanni“ (1787) a „Così fan tutte“ (1790).

Mozart napsal desítky symfonií, připomeňme alespoň „Haffnerovu“, „Pražskou“  a „Jupiter“, které často zaznívají z koncertních sálů. Z velkého počtu orchestrálních skladeb je třeba jmenovat na prvním místě serenádu „Malá noční hudba“, která je nejslavnějším a nejpůvabnějším dílem tohoto druhu. V Mozartově tvorbě nechybějí ani klavírní a houslové koncerty, napsal rovněž jeden jediný, avšak o to cennější, klarinetový koncert.

Ludwig van Beethoven

1770 (Bonn) – 1827 (Vídeň)

V průběhu svého života rozvinul klasicistní slohové a formové prostředky do svého individuálního hudebního stylu a otevřel tak dveře nové hudební epoše – romantismu.

K jeho nejslavnějším dílům patří jeho devět symfonií, monumentální mše Missa solemnis, opera Fidelio, houslový koncert D dur op. 61, řada klavírních skladeb (Císařský koncert, sonáty Měsíční svit, Appassionata, Patetická, skladba Pro Elišku) a další skladby.

Přibližně od roku 1795 se začínaly projevovat jeho problémy se sluchem, trpěl závažnou formou tinnitu (ušního šelestu), kdy mu v uších neustále zněly nepříjemné zvuky. Používal řadu pomůcek, od různých druhů naslouchátek po speciální tyč připevněnou k ozvučné desce klavíru, kterou skousl a mohl tak lépe vnímat zvukové vibrace. Sluch se mu však neustále zhoršoval, podle výpovědi jeho žáka Carla Czerného mohl bez větších obtíží slyšet hudbu a konverzaci pouze do roku 1812, podle jiných zdrojů ale již v roce 1816 úplně ohluchl. Jeho mimořádný hudební génius mu však umožnil vytvořit největší díla v době, kdy už byl zcela hluchý.

František Xaver Brixi

2.1.1732 (Praha) – 14.10.1771 (Praha)

Patří mezi nejvýznamnější české skladatele působící v 18. století v našich zemích. Svými kompozičními postupy velmi ovlivnil své současníky. Jeho díla lze nalézt téměř v každé naší chrámové či zámecké sbírce historických hudebnin a setkáme se s nimi i v mnoha zahraničních fondech. Jeho skladby jsou plné vnitřního napětí, které jim dodával důrazem na hudební výraz skladby, což v té době rozhodně nebylo běžné. Brixi za svůj život zkomponoval obrovské množství skladeb – převážně díla církevní. V českých zemích a mnoha zemích Evropy patřily Brixiho skladby po celou druhou polovinu 18. století k nejhranějším.

Dále čtěte:

Vážná hudba

Vážná hudba - baroko

Vážná hudba - romantismus

Vážná hudba - modernismus