Vážení zákazníci, z důvodu dovolené 20.6-26.6. budou objednávky expedovány až 27.6.2022. Děkujeme za pochopení. 😍❤💖
Logo
Nevíte si rady? Zavolejte.
(Po-Pá,16-19 hod.)
0 ks
za 0 Kč
Nákupní košík je prázdný
Potřebujete poradit? Neváhejte nás kontaktovat.
Nepropásněte novinky, akce a slevy!

Můžete se kdykoli odhlásit. Zasíláme jednou za 14 dní.

  1. Úvod
  2. Blog
  3. Vážná hudba
  4. Vážná hudba - romantismus
15.11.2021
Vážná hudba

Vážná hudba - romantismus

Charakteristika romantické hudby

Hudební romantismus od zhruba první dekády 19. století do počátku 20. století byl charakterizován zvýšenou pozorností k rozšířené melodické linii, jakož i výrazovým a emotivním prvkům, které spojují romantismus s jinými uměleckými formami. Hudební formy se začaly odlišovat od forem období klasicismu, přičemž skladatelé psali i volné formy, jako jsou nokturna, fantazie a preludia, kde byly ignorovány nebo minimalizovány přijaté myšlenky o expozici a vývoji témat.

aktuální nabídka gramodesek LP desky - romantismus 

aktuální nabídka LP desek vážné hudby

Hudba se stala více chromatickou, disonantní a tónově barevnější, s napětím. Umělecká píseň (neboli Lied) dozrála v této éře, stejně jako epické rozsahy Grand opera.

V 19. století se hudební instituce dostaly z kontroly bohatých patronů, protože skladatelé a hudebníci mohli rozvíjet své kariéry nezávisle na šlechtě. Rostoucí zájem o hudbu ze strany střední třídy po celé západní Evropě vedl k vytvoření organizací pro výuku, provádění a uchování hudby. Klavírní nástroj, který dosáhl svou moderní konstrukci v této éře (částečně kvůli průmyslovému pokroku v metalurgii), se stal velmi populární u střední třídy, jejíž poptávka podnítila iniciativu mnoha výrobců klavírů. Početné symfonické orchestry datují své založení do této éry. Někteří hudebníci a skladatelé byli hvězdami těch dnů; například Franz Liszt a Niccolò Paganini naplnili obě role.

Evropské kulturní ideje a instituce začaly doprovázet koloniální expanzi do dalších částí světa. Došlo také ke vzestupu nacionalismu v hudbě, která odrážela v některých případech také politické cítění té doby. Skladatelé jako Edvard Grieg, Nikolaj Rimsky-Korsakov a Antonín Dvořák ve svých skladbách vytvářeli ohlas tradiční lidové hudby svých domovin.

Nástrojové obsazení romantické hudby

V romantické době převzal moderní klavír se silnějším, trvalejším tónem a širší škálou převzal roli zvukově jemnějšího předchůdce, fortepiana. V orchestru zůstaly zachovány stávající klasické nástroje a sekce (smyčcové sekce, dřevěné nástroje, žesťové a bicí nástroje), ale tyto sekce byly obvykle rozšířeny, aby vytvořily plnější a větší zvuk. Například zatímco barokní orchestr mohl mít jen dva kontrabasisty, romantický orchestr mohl mít až deset.

Rodiny nástrojů používaných zejména v orchestrech rostly; proces, který vyvrcholil na počátku 20. století, s velmi velkými orchestry používanými pozdně romantickými a modernistickými skladateli. Začalo se objevovat širší spektrum bicích nástrojů. Žestě převzaly větší role, protože zavedení otočných klapek jim umožnilo zahrát širší rozsah not. Velikost orchestru (typicky kolem 40 v klasickém období) narostla na více než 100.

Například Mahlerova Symfonie č. 8 z roku 1906 byla uvedena s více než 150 instrumentalisty a více než 400 členným sborem. Byly přidány nové dechové nástroje, jako je kontrafagot, basklarinet a pikoly a též i nové bicí nástroje, včetně xylofonu, vířivého bubnu, celesty (zvonu podobný klávesový nástroj), zvonu, a trianglů, velké orchestrální harfy, a dokonce i dechové strojů na zvukové efekty. Od konce 19. století se v některých partiturách objevují saxofony, obvykle vystupují spíše jako sólový nástroj než jako nedílná součást orchestru.

Wagnerova tuba, modifikovaný člen rodiny rohů, se objevuje v cyklu Richarda Wagnera Prsten Nibelungův. Také hraje významnou roli v Symfonii č. 7 E dur Antona Brucknera a je také používána v několika pozdně romantických a modernistických pracích Richarda Strausse, Bély Bartóka a jiných. Kornet se objevoval pravidelně v partiturách 19. století, vedle partu trubky, které byly považovány za méně hbité, alespoň do konce století.

Skladatelé romantické hudby

Mezi hlavní skladatelé tohoto období patří

Gustav Mahler a Richard Strauss jsou běžně považováni za tzv. přechodové skladatele, jejichž hudba kombinuje pozdně romantické a rané modernistické prvky.

Nejvýznamnějšími skladateli v českých zemích

Hudba českého romantismu

V této době u nás probíhá národní obrození. Vrcholným projevem obrozeneckých tendencí se v duchu romantismu jevila především česká opera. Pronikavý úspěch singspielu Josepha Weigla (1766 - 1846) Švýcarská rodina r. 1823 podnítil Chmelenského a Františka Škroupa (1801 - 1862) k původní české zpěvohře. Škroup se narodil v Osicích u Pardubic a o skladbu se pokoušel již od gymnaziálních let a pokračoval v ní i při studiích filosofie a práv v Praze. Po provedení elektické zpěvohry Dráteník (1826) se stává kapelníkem Stavovského divadla. S Chmelenským složil ještě české opery Oldřich a Božena (1826) a Libušin sňatek (1835). Hudba k Tylově hře Fidlovačka je památná písní Kde domov můj

Bedřich Smetana

Bedřich Smetana se narodil v Litomyšli ze třetího manželství panského sládka Františka Smetany s Barborou Linkovou. Rodina se neustále stěhovala. Smetana studoval gymnázium v Jindřichově Hradci, v Jihlavě, v Havlíčkově Brodě, v Praze a v Plzni, kde je pod dozorem svého bratrance dokončil. Jako klavírista vystoupil poprvé r. 1830 na akademii litomyšlských filosofů. Rozhodující význam pro Smetanův umělecký vývoj mělo studium u Josefa Proksche. Po dokončení studií založil v Praze soukromou klavírní školu a rok poté se oženil se svou studentskou láskou, Kateřinou Kolářovou. V této době se skladatelsky věnoval téměř výlučně klavíru. Vrcholem tohoto období je Klavírní trio g moll (1855), do kterého vložil smutek ze smrti své dcery Bedřišky. Ve snaze uniknout prostředí, kde mu všechno připomínalo ztracené štěstí, se Smetana rozhodl změnit působiště. Roku 1856 odjíždí do švédského Göteborgu. Když severské podnebí urychlilo Kateřininu chorobu (zemřela v r.1859), přivedl si po roce do Švédska novou choť - dvacetiletou Bettinu Ferdinandiovou.

Smetana byl velkým obdivovatelem Liszta, stýkal se s ním hodně písemně a setkaváli se i osobně. Smetana byl zaujat největší Lisztovou myšlenkou - symfonickou básní. Tak vznikl Richard III., Valdštýnův tábor a Haakon Jarl. Po uvolnění poměrů v Čechách spěchal domů, kde se mu však příliš dobře nevedlo. Roku 1863 dokončil zpěvohru Braniboři v Čechách (libreto od Karla Sabiny), která měla velký úspěch (a zajistila také autorovi tolik potřebné finance). Prodanou nevěstu dokončil roku 1866 a sám ji dirigoval. 

Roku 1886 se Smetana konečně stává kapelníkem Prozatímního divadla. V tvorbě se zaměřil především na opery. Vznikly opery jako Dalibor, Rolnička, Libušin soud.... V této době, po celé tři roky vznikala také Libuše. Libuše rostla z vědomí nejvyšší odpovědnosti, z lásky k národu a v pevné víře v jeho budoucnost. 

V noci z 19. na 20. října 1874, jako následek dlouhé choroby, postihlo Smetanu největší neštěstí, jaké skladatele může postihnout - naprostá hluchota. V tomto stavu přistupuje k uskutečnění svého staršího tvůrčího záměru: oslavit cyklem symfonických básní vlast a národ. Vzniká cyklus Má vlast, složený z částí Vyšehrad, Vltava, Šárka, Z českých luhů a hájů, Tábor a Blaník. Ke konci svého života složil ještě za velkého vypětí opery Hubička (1876), Tajemství (1877) a Čertova stěna (1879 - 82). Bedřich Smetana zemřel 12. května 1884 v pražském ústavu pro choromyslné. 

Antonín Dvořák

Narodil se 8. září 1841 v Nelahozevsi, kde vyrostl v ovzduší vesnického muzikantství. Jako šestnáctiletý přišel na pražskou varhanickou školu; později byl violistou Komžákovy kapely, s níž přešel do Prozatímního divadla. Jeho prvním dílem je Hymnus z Hálkových Dědiců Bílé hory. Získal státní stipendium a Johannes Brahms, nejvlivnější člen poroty, ho doporučil berlínskému nakladateli Simrockovi, pro kterého r. 1878 napsal Dvořák první řadu Slovanských tanců, jimiž se rázem proslavil na celém světě. Jeho symfonická díla propagovali Bulow, Richter aj. Skladby oratorní a kantátové se staly reprezentativními díly pro domácí pěvecké spolky i pro slavné anglické festivaly.

V roce 1890 a 1891 byl Dvořák jmenován doktorem honoris causa na cambridgské a pražské univerzitě. Od r. 1891 byl profesorem a poté, až na tříletí 1892 - 95, kdy řídil konzervatoř v New Yorku, byl uměleckým ředitelem pražské konzervatoře. Uctíván jako jeden z největších skladatelů své doby, Dvořák zemřel v Praze 1. května 1904. 

Zdeněk Fibich

Jeho dílo je věnováno nejrozmanitějším oborům. Intimní charakter mají písně (Šestero písní, Jarní paprsky a dueta). Klavírní skladba je zastoupena zvláště lyrickým cyklem Z hor a čtyřručnou Sonátou B dur.

Orchestrální tvorba zahrnuje všechny dobové útvary. 3. Symfonie e moll patří vedle Dvořákových symfonií mezi nejlepší české symfonie XIX. století. Z Fibichových oper je nejdůležitější Nevěsta mesinská a Šárka. Významnou součástí Fibichovy tvorby jsou melodramata - Štědrý den, Pomsta květin, atd. 

Dále čtětě:

Vážná hudba

Vážná hudba - baroko

Vážná hudba - klasicismus

Vážná hudba - modernismus

Líbil se článek? Sdílejte ho s přáteli
Nepropásněte novinky, akce a slevy!
Můžete se kdykoli odhlásit. Zasíláme jednou za 14 dní.
Vytvořeno na Eshop-rychle.czEshop-rychle.cz